Jamborova Galerie - Archiv výstav
Představení pro širokou veřejnost
Zvolte rok:
2012,
2011,
2010,
2008,
2007,
2006,
2005,
2004,
2003,
2002,
2001,
2000,
1999,
1998,
1997,
1996Představení v roce 2010
So 20. listopadu 2010 Jan Odvárka - obrazy::
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
Vernisáž se uskuteční v sobotu 20.11.2010 ve 14 hodin. V hudebním programu se představí TRIOLETI z Brna (klavír, flétna, cello).
Jan Odvárka (*1943 ve Dvoře Králové nad Labem) vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu. Od roku 1980 žije a tvoří ve Svratce. Již od útlého věku vášnivě rád kreslil, profesionálně se věnuje malování od roku 1977. V dorosteneckém věku byl úspěšným...
Zobrazit celý text
atletem – skokanem o tyči. V této disciplíně získal řadu sportovních titulů a vyhrál několik šampionátů. Jako výtvarný autodidakt se věnoval řezbářství, grafice, a keramice, pracoval s železem i mědí.
Bývá označován jako básník krajiny, zejména Českomoravské vysočiny s jejími vesničkami, daleko se táhnoucími hřebeny a se stráněmi protkanými potůčky. Jeho akvarely se vymykají brilantní kresbou, střízlivou barevností a lehkostí rukopisu a vrozeným smyslem pro kompozici. Kombinované techniky jsou poetičtější a jsou laděné do hnědavých okrových a namodralých tónů. Nesnaží se zachycovat každý detail, ale přenáší do obrazu náladu daného okamžiku a místa.
Jan Odvárka není poplatný žádnému vzoru, jde vlastní cestou. V menší míře maluje také květinová a věcná zátiší.
:: Výstava končí 21. prosince 2010
rozhovor s umělcem na webu Žďárské vrchy
obrazy z galerie Vysočina v Poličce
So 30. října 2010 Stanislav Sedláček, Miroslava Sedláčková - obrazy::
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
Vernisáž se uskuteční v sobotu 30.10.2010 ve 14 hodin. Její součástí bude křest kalendáře o Tišnovsku, pokřtěny budou i dvě knihy autorské dvojice Vratislav Ebr - Miroslav Pavlík: Víno, vínečko...aneb Kdy je vinno víno a Důchodci (pro ně za ně) aneb seniorem proti své vůli. Hudební program obstarají Věra Bakalová (zpěv) a František Kratochvíl (piano).
Stanislav Sedláček (*1954) má...
Zobrazit celý text
rodinné kořeny v Tišnově, jeho otec lékař vybudoval zdejší Ústav národního zdraví. Již během studia na gymnáziu v Brně projevoval výtvarné nadání a byl zde žákem akademického malíře Antonína Smažila. Profesně je ovšem právníkem a vysokoškolským pedagogem. Po stránce výtvarné techniky postupoval od tempery a oleje přes kopie starých mistrů až k akvarelu. V roce 1995 v jeho tvorbě převážilo téma rodného Brna, objevuje v ní nové pohledy na město. V roce 2007, při květnovém summitu v Brně, obdrželo jeho obrazy patnáct evropských prezidentů. Dílo Stanislava Sedláčka lze zařadit do kontextu tvorby Antonína Slavíčka, Eduarda Miléna, Bohdana Laciny nebo Josefa Jambora.
Několika pracemi výstavu doplní i jeho dcera Miroslava Sedláčková (*1983). Rovněž vystudovala právnickou fakultu, výtvarné nadání si doplnila studiem v ateliéru prof.Křížové na ZUŠ v Brně. Věnuje se malbě, kresbě, grafice, modelování a neuzavírá se ani dalším výtvarným technikám.
:: Výstava končí 18. listopadu 2010
z někdejší výstavy v galerii Diana
o autorovi na stránkách galerie D
So 09. října 2010 Klub přátel fotografie Tišnov::
Výstava fotografií členů tišnovského fotoklubu. Vernisáž se uskuteční v sobotu 9.října 2010 ve 14 hodin. V hudebním programu vystoupí Dada Klementová (piano) a studenti 4.ročníku muzikálového herectví JAMU s pásmem písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.
Vystopovat historii fotografie v Tišnově od jejího vzniku je dnes úkol již velmi obtížný. Víme jen, že nejznámějšími osobnostmi fotografie v jejích počátcích byli v Tišnově Fr. Wágner,...
Zobrazit celý text
Dr. Fr. Bílý a S. Sláma. V poválečné době organizovali zájemce o fotografování fotografové A. Pokorný, D. Tikovský a M. Loskot. Z popudu posledně jmenovaného vzniká v roce 1973 fotokroužek pod patronací tišnovského požárního sboru. Rok na to již přechází jako Fotoklub pod Sdružený klub pracujících v Tišnově. Předsedou fotoklubu byl zřizovatelem jmenován Josef Buček, který v této funkci působil až do roku 1989, po kterém pak zájmová umělecká činnost postupně zanikala. Současně se založením fotoklubu byl vyhlášen i 1. ročník soutěžní fotovýstavy pod názvem Tišnov a Tišnováci, která měla u veřejnosti velký ohlas, protože to byla po dlouhé době, ne-li vůbec, první fotografická výstava v Tišnově. K desátému výročí založení fotoklubu byla tato soutěž vyhlášena jako celostátní, pod názvem Krajina a krajinný detail, kterou obeslalo 174 autorů z celé republiky.
Zajímavá byla i fundovanost tohoto na pohled malého kolektivu. Fotografové Buček, Žilík, J. Ptáček, Z. Ptáček, Střeštík absolvovali Institut výtvarné fotografie při SČF v Olomouci, který byl v té době považován za vyšší, byť neoficiální, fotografické vzdělání. Studium na Pražské fotografické škole u prof. Šmoka absolvoval M. Zavadil a fotografové Buček, J. Ptáček a Z. Ptáček dokončili v roce 1986 tříleté studium pro lektory a porotce amatérské fotografie při Ústavu pro kulturně vzdělávací činnost v Praze.
Tento zájem o fotografii se projevil řadou úspěchů jak v místních, tak v různých celostátních soutěžích. Nebudu jmenovat jednotlivce, jen společné úspěchy v celostátní soutěži barevných diapozitivů KOLODIUM, kde tišnovský kolektiv nenašel 6 let přemožitele a obsadil 1. místo jak v soutěži kolektivů, tak v jednotlivcích.
Dlouholetá a úspěšná činnost byla oceněna i otištěním článku a fotografií členů fotoklubu v časopise Československá fotografie k desetiletému výročí v roce 1982 pod názvem Tišnov desetiletý a v roce 1986 čestným uznáním odboru kultury vedoucímu tohoto kolektivu J. Bučkovi za záslužnou činnost v oblasti kultury.
Po těchto fotograficky plodných letech nastalo období delší nečinnosti, které se dá hlavně přisoudit revolučním změnám ve společnosti...
Novodobá historie „Klubu přátel fotografie Tišnov“ se začala psát na setkání přátel fotografie. Toto setkání zorganizoval Ing. Miroslav Pálka 29.dubna 2004 v přednáškovém sále restaurace Červený mlýn. Tehdy vlastně vznikl nynější klub, jehož členové byli: J. Buček, M. Buček, P. Bortlik, A. Nahodil, O. Výleta, Z. Dohnálková, V. Kappel, R. Staněk, P. Bednář, M. Pálka a M. Ferov. Od tohoto data „Klub“ uspořádal několik samostatných výstav prací svých členů a několik soutěží ve výstavních prostorách v Tišnově a blízkém okolí.
Postupně se složení „Klubu“ měnilo do současné podoby: J. Buček, M. Buček, P. Bortlik, M. Ferov, V. Kappel, J. Maruška, A. Nahodil, M. Osmerová, M. Pálka, Z. Svoboda, O. Výleta a M. Zavadil.
Na závěr nám nezbývá konstatovat nic jiného, než že se pokusíme navázat na předchozí úspěchy tišnovských fotografů a znovu oživit fotografický život v našem městě. Momentálně poslední velikou akcí je rozloučení se starým webem http://www.fotoklub.tisnov.cz, který zatím ještě bude nějakou dobu fungovat, ale už nám přestal vyhovovat a tak se rozhodlo, že "půjdeme do nového", který je již v omezené míře v provozu s vlastní doménou www.fotoklubtisnov.cz.
Za členy „Klubu přátel fotografie Tišnov": Milan Ferov
:: Výstava končí 29. října 2010
nové webové stránky fotoklubu
původní webové stránky fotoklubu
So 18. září 2010 Pavel Mareš - obrazy, grafika (k 20.výročí úmrtí)::
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
Vernisáž se uskuteční v sobotu 18.9. ve 14 hodin. O životě a tvorbě Pavla Mareše pohovoří jeho přátelé, v kulturním programu vystoupí swingový soubor K.R.Band.
Miroslav Pavlík ve svém slovníku výtvarníků Od Veveří k Pernštejnu o Pavlu Marešovi píše:
Tišnovský rodák, jehož osobní i pracovní život je spjat s tímto městem. Po absolvování tišnovského gymnázia vystudoval Vysoké...
Zobrazit celý text
učení technické (1970). Jeho výtvarné nadání ho přivádí na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně (prof.Šindler), kterou absolvoval v roce 1978. O grafických technikách získává poučení soukromým studiem u akademického malíře Emanuela Ranného.
V osmdesátých letech se stěhuje s rodinou do Brusné u Lomnice, kde trpělivě a léta budoval své nové tusculum. Přátelil se a také spolupracoval na řadě realizací s malířem Bohumírem Matalem z nedaleké Prudké.
Pavel Mareš byl talent od Pána Boha, měl nezaměnitelný rukopis, který vtiskl do svých obrazů. Maluje krajinu Vysočiny, vesnické chalupy, rodné město, ale také zátiší. Vytvořil desítky originálních kytic, které jakoby se vymykaly z jeho tvorby a naznačovaly další směr jeho uměleckého vývoje. Po dovolené u Černého moře tvoří toto téma další oblast jeho tvorby. Obrazy moře s přístavy patří nejen k zajímavým, ale také k těm nejlepším. Maloval moře s takovou lehkostí a barevností, jako by u moře žil léta.
Aktivně se podílí také na výtvarném životě Tišnova jako dlouholetý člen výboru KPVU. Stál u zrodu celé řady výstav. Bohužel, náhlá a nečekaná smrt (20.12.1990) ukončila jeho práci v tom nejšťastnějším tvůrčím období.
Byl nejen talentovaný člověk, ale také skvělý kamarád. Vše co dělal, tak do poslední chvíle dělal naplno, protože jinak to neuměl. Pochován je na hřbitově v Lomnici u Tišnova.
:: Výstava končí 08. října 2010
So 28. srpna 2010 Ivan Kulheim (*70) - obrazy::
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
Vernisáž proběhne v sobotu 28.8.2010 ve 14 hodin, v kulturním programu vystoupí cimbálová muzika Veronica a děti z místního Dětského domova.
Svým charakteristickým rukopisem i vysoce vyrovnanou úrovní svých děl by se IVAN KULHEIM (* 3.5.1940) umístil nepochybně na jedné z pomyslných předních pozic brněnské výtvarné scény. Náleží mezi realistické krajináře, dnes již starší generace,...
Zobrazit celý text
pracující na první pohled technikou "rozevlátého štětce". Podobně jako dobré ovoce časem dozrálo do stavu nejvyšší jakosti, kdy je s chutí okusíme, tak i Kulheimova malba získala časem na suverenitě.
Velmi často v Kulheimových krajinách nacházíme malá vesnická stavení - většinou samoty, zosobňující na obrazech jistotu, klid a bezpečí. Je autorovým nezadatelným právem idealizovat zobrazovanou krajinu, ať již je tomu právě situováním těchto až pohádkově čistých starobylých stavení do volné krajiny nebo obecně kompozicí podle svých představ nebo dřívějších vjemů a paměti.
Ivan Kulheim se dává často inspirovat ve své tvorbě i zahraničními cestami a pobyty. Mezi jeho olejomalbami tak nacházíme historické městské motivy ze středomořských přístavů, z romantických pláží a malých rybářských osad nebo pro nás neobvyklé krajinné motivy z vnitrozemí Evropy. S oblibou rovněž zobrazuje architektonické půvaby Brna a jeho malebná městská zákoutí.
Ivan Kulheim každoročně pořádá 1 - 2 samostatné výstavy a jeho obrazy jsou dnes zastoupeny v četných sbírkách prakticky po celém světě.
S jeho obrazy se můžete setkat v řadě výstavních galerií v Brně, na Vysočině a v jiných místech republiky.
:: Výstava končí 17. září 2010
galerie Ivana Kulheima
o malíři na stránkách V-Ateliéru
So 31. července 2010 František Jurek - obrazy, litografie (k nedožitým 55.narozeninám)::
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
Vernisáž proběhne v sobotu 31.7.2010 ve 14 hodin. V hudebním programu vystoupí saxofonista a klarinetista František Bartl.
FRANTIŠEK JUREK se narodil 29. srpna 1955 v Novém Městě na Moravě, od mládí rád kreslil a maloval, vyučil se kuchařem. 20. listopadu 1989, tedy den po revoluci, kdy ještě vůbec nebylo jisté, jak vše dopadne, odešel do Rakouska, aby poznal možnosti našich sousedů. Odešel...
Zobrazit celý text
se záměrem přečkat tam dva měsíce, zůstal tam dvanáct let.
V roce 1998 prezentoval poprvé své obrazy v České republice. V následujícím roce uspořádal dvě samostatné výstavy v Brně a ve Vídni. Stal se i kmenovým autorem Galerie Otto se zastoupením ve Vídni, Bad Gasteinu, Mnichově a Londýně. Malíř, který začínal od úplné nuly a když konečně něčeho dosáhl, byl náhle povolán do nebeského ateliéru. Veliká škoda...
František Jurek byl malířem nostalgických vzpomínek na přelom 19. a 20. století, na dobu našich pradědů a prababiček: výrazná barevnost, charakteristická stylizace, dámy v kloboucích, kočka v okně, balón na obloze. Vše pod jasně modrou oblohou v pohodě, s úsměvem a beze spěchu. Domy ani lidé na obrazech nevrhají stín, i když počasí je letně slunečné. Světelný zdroj je umístěn uvnitř objektů jako zapálená svíčka v lampiónu. Domy, oblečené do barevných fasád, jsou frajersky rozkročené a některé téměř tančí. Čas se zastavil a malíř se rozhodl s ním nehýbat. Rezignoval i na účelovou prosperitu, která nutí člověka za každým úkonem hledat adekvátní zisk, prospěch a aktivní bankovní saldo.
:: Výstava končí 26. srpna 2010
Jurek a jeho díla na webu další galerie
o výstavě autora v galerii Diana
So 26. června 2010 Karel "Cara" Novotný: Obrazy z půdy - asambláže::
Vernisáž proběhne v sobotu 26.6. ve 14 hodin za účasti autora. Průvodní slovo Jaroslav Foršt, doprovodný program Zuzana Suchánková - kytara, zpěv.
KAREL NOVOTNÝ, všemi v okolí přezdívaný Cara, nar.1954, žije a tvoří v Přelouči. Originální písničkář, básník, spisovatel a v neposlední řadě výtvarník (vše jako autodidakt).
Na počátku 80.let byl hodně známý jako originální východočeský
písničkář. S kytarou a vlastními písničkami...
Zobrazit celý text
vystupoval od r.1977 téměř po celé republice, střídavě po klubech, hospodách, na soukromých akcích, ale i na velkých folkových a rockových festivalech (Folkový kolotoč v Ostravě, festivaly ve Chvaleticích, Veselí, Lipnici atd). Navazoval přímo na tvorbu písničkářů ze sdružení Šafrán, kteří měli na jeho tvorbu zásadní vliv. Část z nich (Nos, Lutka, Veit, Neduha) jezdila často na tajné koncerty na usedlost v Lovčicích, kde byl Cara pravidelným účastníkem a měl tak možnost s nimi konfrontovat nejen svoji vlastní písňovou tvorbu, ale i své názory.
V té době však již patřil Karel Cara Novotný mezi výrazné postavy nejen přeloučského, ale potažmo i východočeského undergroundu. Pravidelně přispíval do samizdatového časopisu NH 929, psal básně, texty a zabýval se částečně grafickou tvorbou (hlavně technikou monotypu). Připravil a spoluorganizoval velkou výstavu „Anatomického psychosymbolismu“ v lovčickém Chlévě, která ve své době měla veliký ohlas a stala se téměř legendou.
V druhé polovině 80.let pak nechal Karel Novotný plně rozvinout svoje literární ambice, když napsal spolu s Tomášem Mazalem (pod pseudonymem Josef Vadný) kultovní knihu „Přeloučský román“. Kniha poprvé vyšla ještě jako samizdat na konci minulého režimu a pro značný ohlas se nakonec dočkala již svého v pořadí třetího vydání v roce 2003 péčí nakladatelství Maťa.
V 90.létech Karel Cara Novotný postupně výrazně omezil všechny své dřívější umělecké aktivity, aby se záhy představil s novým a originálním nápadem: realizací osobitých velkých asambláží. Úplně prvním jeho objektem v tomto zatím stále pokračujícím cyklu tvorby byly „Hodinky“, které vznikly hned z kraje 90.let. Od té doby postupně realizoval téměř dvě stovky těchto výtvarných objektů, které reflektují jak autorovy pohledy na věci kolem sebe, tak pohledy hlouběji do historie - jak nás samotných, tak i předmětů a věcí, které pro svoji tvorbu využívá.
První velkou souhrnnou výstavou, tehdy nazvanou „Vzpomínky na minulost“, se Karel Novotný představil v městské galerii v Třemošnici v roce 2005. Symbolicky tak jeho debut proběhl v regionu, kde sám víceméně začínal - poblíž zmiňovaných Lovčic. Následovala brzy další velká výstava na zámku Kinských v Chlumci nad Cidlinou a poté menší v knihkupectví v Novém Bydžově (2007).
Na tišnovské výstavě, z jistého pohledu výstižně nazvané „Obrazy z půdy“, se představí vedle již prověřených a vystavovaných děl hned několik prací z poslední doby, které zde budou mít svoji premiéru. Jak skromně říká sám autor: „Moje práce a mé výtvory nejsou zase taková věda. Stačí mít výtvarný cit, nápady a musíš být dobrý vetešník! A mít to štěstí, že tě někdo vezme na půdu po své prababičce.“
Při pohledu na novější asambláže, hlavně pak brutálně a nečekaně rozřezané gramofony, drahý to symbol našeho mládí, znovu složené a nečekaně tvořící nové a nově působící celky, si člověk uvědomí mnohé paralely s kubistickými obrazy. Někdy na první pohled snad až nesmyslné deformace známé z pláten, jsou před námi nečekaně zhmotněny v podobě nového, téměř reálného trojrozměrného předmětu, který sice dávno ztratil svoji původní funkci, ale kterému vdechl Novotný další život. Spojením nespojitelného tak vzniká nová, hlavně pak výrazná estetická hodnota.
Proto určitě nestačí být pouze vetešníkem. Musíte být k tomu ještě „CARA“. Ale ten je stále jenom jeden - osobitý originál!
Autor textu: Jaroslav Foršt
:: Výstava končí 28. července 2010
Po 14. června 2010 Josef Kremláček a Vlasta Švejdová - ilustrace dětských knih, Zdeněk Bukáček - dřevěné hračky::
Vernisáž se uskuteční v pondělí 14.6. v 17 hodin. Součástí vernisáže bude vyhlášení a odměnění nejlepších kreseb tišnovských dětí na téma "Moje prázdniny". Oceněné práce budou vystaveny.
V hudebním doprovodu se představí žáci ZUŠ v Tišnově. Výstava bude doplněna přehlídkou dřevěných hraček pana Bukáčka z Krouny.
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
:: Výstava končí 24. června 2010
rozhovor s Josefem Kremláčkem
detailně o Vlastě Švejdové
So 22. května 2010 Aleš J. Sigmund a Jan Lacina::
Vernisáž se uskuteční v sobotu 22.5. ve 14 hodin, úvodní slovo pronesou autoři. V kulturním programu se představí učitel a žáci ZUŠ v Tišnově, vystoupení také přislíbily Martha a Tena Elefteriadu. Po vernisáži se na terase Jamborova domu uskuteční zahradní piknik.
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
ALEŠ J.SIGMUND (* 23.4.1944 Hrotovice):
V Tišnově, kde vyrůstal, se od raného věku věnoval kresbě, ale již tehdy dělil...
Zobrazit celý text
svoje aktivity mezi výtvarné sklony a hudbu, v níž se nejprve vzdělával na ZUŠ v Tišnově jako adept houslí. Jeho kresby zachycovaly zejména stromy, lesy, skály, portréty přátel a rodiny, později již i stylizované figury či krajiny, zkoušel i linoryt, koláže a drobnou plastiku, okrajově i malbu olejem a temperou a další techniky. Na střední škole začal hrát na kytaru a ta se pak stala na takřka 40 let jeho osudem. Po maturitě zkoušel svoje štěstí na UMPRUM v Praze, ale uspěl až později na Střední sochařsko-kamenické škole v Hořicích, kde si začal osvojovat práci s kamenem.
V té době ale již u něho definitivně zvítězila náklonnost k hudbě a po návratu z vojny (1965) se v Brně naplno zapojil do tehdejší beatové horečky. Stal se aktivním hudebníkem, skladatelem a zúčastnil se počátků skupin Vulkán s Hanou a Petrem Ulrychovými a zejména pak na dlouhá léta se svou skupinou hlavním partnerem Marthy a Teny Elefteriadu v zásadním období jejich pěvecké kariéry (1966-75). V letech 1968-9 také působil jako hudební redaktor brněnského rozhlasu, kde aktivně prosazoval nastupující rockový styl do jeho vysílání. V té době vystavoval ukázky své výtvarné tvorby, zejména koláže, v brněnských beatových klubech.
V r.1975 přesídlil do Prahy, kde 10 let působil jako hudební redaktor vydavatelství Panton. Aktivně se zúčastnil vzestupu Banjo Bandu, Moravanky a dalších interpretů. Výtvarné práci se v této době věnoval pouze příležitostně.
Po ukončení profesionálních hudebních aktivit v r.1999 se natrvalo rozloučil s Prahou, usadil se v Českém lese v lůně přírody „daleko od hlučícího davu“ a vrátil se ke svým, na dlouho opuštěným mladistvým ideálům. Postavil si malý ateliér a začal se znovu věnovat výtvarné tvorbě, především pracem ve dřevě a v příbuzných materiálech. Plastiky a obrazy inspirované hudbou, krásami přírody - to všechno je pro něho jakýmsi „pokoušením krásy“, která se z lidských rukou rodí jen vzácně a ke kráse přírody se může jen přibližovat. Výstava přináší tvorbu ze dvou časově značně vzdálených úseků (40-50 let) a tomu také odpovídá jejich naprostá odlišnost.
JAN LACINA (* 9.1.1944 v Tišnově)
Po maturitě na tišnovském gymnáziu (1961) absolvoval r.1966 brněnskou lesnickou fakultu. Několik let pak prováděl stanovištní průzkum lesů v rozmanitých částech bývalé republiky – od Šumavy až po východoslovenský Vihorlat. Od r.1974 se v akademických výzkumných ústavech zabývá výzkumem v oboru biogeografie a krajinné ekologie, od začátku 90.let též působí jako vysokoškolský učitel na Mendlově univerzitě a Masarykově univerzitě v Brně. Značná část jeho aktivit je zaměřena na ochranu přírody a krajiny, a to nejen rodného Tišnovska.
Zejména v letech 1969-89 se věnoval i výtvarné činnosti, za skutečného výtvarníka se však nikdy nepovažoval. Své výtvarné aktivity vždy bral výhradně jako úlevnou hru pro radost svou a snad i potěšení blízkého okolí. Kolorované kresby (často s vlastními naivizujícími říkadly) a poetické koláže vystavoval v letech 1970-79 a r.2004 na několika samostatných výstavách (Green Club a Galerie mladých v Brně, Galerie V podloubí v Olomouci, Kulturní dům v Mikulově). V letech 1980-90 se pravidelně zúčastňoval Geografického salonu v Geografickém ústavu ČSAV v Brně, r.1991 pronikl s kreslíři časopisu Veronica i do Ekologického institutu ve Vídni. Svou tvorbu věnoval především dětem, vytvořil například i nástěnný obraz pro jednu brněnskou mateřskou školu. V současnosti se těší, že se mu konečně podaří odejít do důchodu a mimo jiné se vrátit k mladistvým výtvarným hrám.
:: Výstava končí 13. června 2010
Aleš Sigmund na wikipedii
profesní stránka Doc. Laciny
So 01. května 2010 Karel Žák: Ejhle, člověk - sochy a kresby::
Vernisáž výstavy proběhne v sobotu 1.května 2010 ve 14 hod. Promluví básník Jiří Kuběna (hrad Bítov) a v hudebním programu přednese Tomáš Kočan árie z tvorby G.F.Händela, na klavír jej doprovodí Miroslav Maňoušek (Církevní konzervatoř Opava).
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
Karel Žák (nar.2.3.1986 v Prostějově) je svým bytostným založením vyznavačem aktualizované tradice v sochařství i umění vůbec. Hlásí se k...
Zobrazit celý text
znovuoživení sakrální tvorby. V létech 1993-2005 byl žákem ZUŠ Vl.Ambrose, v roce 2005 maturoval na gymnáziu Jiřího Wolkera. Téhož roku se zapsal na práva na Masarykově univerzitě v Brně a o rok později na architekturu na ČVUT Praha. Jeho posláním je však být sochařem - v létech 2008-09 studoval v Itálii na Accademia di Belle Arti di Roma. Během pobytu v Itálii realizoval v pálené hlíně pro f.kostel Santa Maria Assunta ve Vazii sochu Trůnící Madony (Santa Maria Delle Grazie). Pracuje v ateliéru na hradě Bítově; momentálně tvoří nadživotní podobiznu básníka Otokara Březiny a památník mučedníka babické tragédie p.Jana Buly.
Výstavu spolupořádá Společnost Anny Pammrové.
:: Výstava končí 21. května 2010
webová stránka Karla Žáka
odkaz na Art Periscope s.r.o.
So 10. dubna 2010 Leoš Malec (*95) a Jiří Ondra (*60)::
Výstava má podtitul "Učitel a žák". Vernisáž se uskuteční v sobotu 10.dubna ve 14 hodin, v kulturním programu vystoupí Havlík Kvartet.
Leoš Malec (nar. 9.4.1915 v Brtnici u Jihlavy) absolvoval po vystudování jihlavského gymnázia Učitelský ústav ve Znojmě. V roce 1939 se přestěhoval do Tišnova, kde po působeních v Nedvědici a Dolních Loučkách nastoupil na učitelské místo.
Odborné výtvarné základy získal od akademického malíře...
Zobrazit celý text
Otakara Zeminy, od mládí byl okouzlen prací řezbářů a také divadlem. Tato láska jej přivedla do řad Karasova divadla, v němž se jako jevištní výtvarník podílel na téměř 300 inscenacích. Zapojil se i do organizace oslav 700 let města Tišnova (1959). Ve svých perokresbách zachytil celou řadu zajímavých pohledů na naše město. Zemřel 22.4.2000.
Jiří Ondra se narodil v roce 1950 v Lomnici u Tišnova. Pracuje jako technik ve strojírenství, soukromým studiem a navštěvováním výtvarných kurzů u akademického malíře a grafika Karla Formánka získal profesionální poučení o kresbě a malbě. Kromě malby jej oslovila též práce se dřevem, která v jeho tvorbě nyní zaujímá přední místo. Prvními pracemi ze dřeva byly drobné šperky. Postupem času, studiem odborné literatury a získáváním zkušeností začala vznikat další větší díla. Žije a tvoří v Tišnově. V Jamborově domě již měl autorské výstavy v létech 2001 a 2005.
:: Výstava končí 30. dubna 2010
So 27. března 2010 Jarní velikonoční výstava::
Zahájení výstavy proběhne v sobotu 27.března ve 14 hodin. O hudební doprovod se postará cimbálová muzika pana Ungermana z Blanska a svoje umění zde předvedou malérečky Dagmar Chlapečková z Lužice (batikované a děrované kraslice) a Milena Jurigová z Veselí nad Moravou (slámové kraslice), pletení pomlázek z vrbového proutí předvede MVDr. Jiří Oharek.
Květinovou velikonoční výzdobu zajišťují květinářství Florees (u Penny marketu), Zahradnictví...
Zobrazit celý text
U Kopřivů a Zahradnictví paní Danielové. Výstava bude doplněna dalším prodejním velikonočním sortimentem (pomlázky, kraslice, pohlednice apod.), obrazy květin a dalším překvapením.
:: Výstava končí 05. dubna 2010
Pá 19. března 2010 Josef Kremláček - moderní malba na skle::
VÝSTAVA JE POŘÁDÁNA VE SPOLUPRÁCI S ART PERISCOPE.
:: Výstava končí 14. dubna 2010
So 27. února 2010 Josef Velčovský - obrazy a grafika::
Josef Velčovský je malíř, grafik a ilustrátor. Narodil se 7.10.1945 ve Václavovicích. Je absolventem Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti a Akademie výtvarného umění v Praze (prof. Karel Souček). V letech 1970 a 1975 absolvoval půlroční malířské stáže ve Francii (Paříž, Provence, Bretagne). Francie mu učarovala a neustále se tam vrací. Samostatně vystavuje od roku 1971, kromě českých zemí vystavoval také v Německu, Belgii, Holandsku,...
Zobrazit celý text
Francii, Finsku, Spojených státech, Rakousku, Španělsku, Japonsku, Mongolsku, Polsku a samozřejmě Slovensku. Ilustroval více než 70 knih a je svými pracemi zastoupen v soukromých i veřejných sbírkách doma i zahraničí.
Jeho obrazy i grafiky jsou právě z těch snových, poetických a zároveň provokujících. Dětství strávené na venkově jej vybavilo vnímavostí ke krajině a instinkty k dějům, probíhajícím v přírodě. Veskrze kladný vztah nemá pouze ke krajině, ale také k ženám – ty se na jeho obrazech objevují velmi často. Torza ženských těl skrytá v obilí, tvořících oblou krajinu, zašifrována v písku pláže. Jeho obrazy skrývají mnohá tajemství – kdo hledá, najde.
Josef Velčovský je teoretiky výtvarného umění řazen k poetickým surrealistům, častěji však k imaginativnímu proudu. Avšak není to nejpřesnější zařazení, pokud vůbec lze u tak osobitého projevu hovořit o příslušnosti k nějakému „ismu“, nebo proudu. Josef Velčovský je stejně tak meditativní, jako metafyzikové evropské malby, ale mnohé jeho obrazy lze vnímat jako fantazijní projekty, či vize jejich realizací. Nejméně problémů se svým zařazením má ale autor sám, jenž kdysi v interview vyslovil větu „Chci, aby obraz byl krásný“, a zdá se, že tu stručně vyjádřil své krédo, které neztratilo svoji platnost, i když bylo vysloveno již před lety.
Josef Velčovský pracuje stejně soustředěně v malbě, jako v kresbě a grafice, konkrétně v litografii. Všechny disciplíny využívá paralelně k neustálému vybrušování svého osobitého profilu a daří se mu to s vážností i lehce ironickým humorem, který je klíčem k některým jeho kompozicím. Nejlépe o tom svědčí dlouhá řada výstav doma i v zahraničí a také ocenění kterých se mu dostalo – naposledy na XVIII. salónu „umění na papíru“ ve Francii, kde mu byla udělena cena Evropských umělců (únor 2000).
:: Výstava končí 25. března 2010
Další obrázky J.Velčovského najdete zde
So 06. února 2010 Výstava fotografií Michala Beneše::
Přijďte si prohlédnout nebo zakoupit unikátní snímky z automobilových závodů, z přírody i z regionálních kulturních akcí.
MěKS Tišnov ve spolupráci se společností Art Periscope pořádají v galerii Jamborův dům v Tišnově výstavu tišnovského fotografa Michala Beneše.
Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 6.února 2010 od 14.00 hodin. O svoje zážitky se přijedou podělit automobiloví závodníci Rudolf Valla a Miloš Dohnal. V hudebním...
Zobrazit celý text
vystoupení se představí brněnský kytarista Libor Janeček.
Výstava potrvá do 26.února 2010.
Otevřeno: úterý až pátek 12.00 – 17.00 hod., sobota a neděle 10.00 – 17.00 hod.
:: Výstava končí 26. února 2010